Malé Svatoňovice

Malé Svatoňovice pod Jestřebími horami, lidově zvané Studánka, jsou nejen rodištěm spisovatele a novináře Karla Čapka ale i významným hornickým místem.

Narodil se zde spisovatel a novinář Karel Čapek, v jehož rodném domě je zřízeno Muzeum bratří Čapků. Muzeum bylo založeno v roce 1946. V tomto roce byla v Malých Svatoňovicích uspořádána výstava o životě a díle bratří Čapků, která se stala základem muzea. Expozice Karla Čapka je umístěna v prvním patře budovy a představuje jeho publikační činnost, korespondenci, rodinné fotografie, rodnou obec a dobové dokumenty. Zajímavé jsou ukázky rukopisu Karla Čapka a jeho přátel. Představena je i činnost novinářská, například ukázky fejetonů a originály kreseb z cestopisů. Expozice v druhém patře muzea je galerií obrazů Josefa Čapka, která je výjimečným průřezem tvorby Josefa Čapka. Vystaveny jsou též kresby a grafika, životopisná data a přehled literární tvorby.

Vývoj obce ovlivnila těžba a zpracování černého uhlí (černého zlata). Černé uhlí bylo objeveno už na konci 16.století. Rozvoj těžby černého uhlí a s ním spojených odvětví se datuje na začátek 19. století. Mimo jiné sem kvůli těžbě uhlí byla vybudována železniční trať (dnes 032 z Jaroměře do Trutnova) a to v 60. letech 19. století.

Hospodářský vývoj obce je poznamenán těžbou a zpracováním černého uhlí. Podle záznamu v tzv. trutnovské kronice Simona Hütella bylo uhlí objeveno v Markoušovicích 22. června 1590. Rozvíjel se tak nejen těžební průmysl, ale navazovala na něj další průmyslová odvětví.

GPS souřadnice města Malé Svatoňovice: 50.5339° N, 16.0498° E

Hronov

Městečko leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359 a až do roku 1848 bylo součástí náchodského panství.

Město Hronov je již tradičně spojováno se jménem spisovatele Aloise Jiráska, který se zde r. 1851 narodil. Jeho osobnost připomíná expozice v budově Jiráskova divadla, které je dominantou hronovského náměstí, a v Rodném domku Aloise Jiráska. Rodný domek spisovatele Aloise Jiráska pochází z konce 18. století a náleží k památkám lidové architektury. V přilehlém parku vyvěrají minerální prameny Hronovka a Regnerka s alkalicko-železnatou vodou. Vedle rodného domku stojí Jiráskova bronzová socha – dílo sochaře Josefa Malejovského.

Významnou událostí na přelomu prázdnin je mezinárodní divadelní festival Jiráskův Hronov, který je vyhledávanou přehlídkou amatérského divadla.

Dalšími zajímavými památkami jsou Mariánské barokní sousoší uprostřed náměstí z roku 1725, za mostkem přes Metuji v místech bývalé středověké vodní tvrze svobodný dvůr, vzácná kulturní památka lidové architektury, na návrší v blízkosti náměstí pozdně renesanční zvonice z roku 1610 a vedle ní kostel Všech svatých. Hrob Aloise Jiráska se nachází na vedlejším novém hřbitově ve střední části. Urna s jeho popelem sem byla uložena 19. 3. 1930.

Silnice od náměstí směrem na Žďárky nás zavede k letnímu sídlu Aloise Jiráska, který zde se svou rodinou od roku 1916 pravidelně prožíval prázdniny. Zde oslavil svoje sedmdesátiny, při nichž jej navštívil prezident T. G. Masaryk.

Hronov je také jedním z výchozích bodů při cestě do nedalekého Adršpachu, významného turistického centra.

Náchod

Město s bohatou historií založené pod stejnojmenným hradem v polovině 13. století se rozkládá v severovýchodních Čechách, na hranici s Polskou republikou, a je největším městem turistické oblasti Kladské pomezí.

Centrum města je bohatou městskou památkovou zónou, kde se nachází historické stavby i moderní budovy od významných českých architektů. Neodmyslitelnou dominantou, tyčící se nad městem, je Státní zámek Náchod, který nabízí návštěvníkům několik prohlídkových okruhů.

Město je známé i díky dlouholeté lázeňské tradici, na kterou se podařilo úspěšně navázat vybudováním Malých lázní s kolonádou a pítky s minerální vodou v místní části Běloves.

Město Náchod žije bohatým kulturním a sportovním životem a je rodištěm mnoha významných osobností.

Nejznámějším rodákem byl Josef Škvorecký, slavný spisovatel, nakladatel, autor románů, povídek, detektivních příběhů, filmový scenárista a překladatel angloamerické literatury. Otec byl bankovní úředník a náčelník místní sokolské organizace a správce sokolského kina. Projít se Náchodem po stopách Dannyho Smiřického – Josefa Škvoreckého – není problém, protože v prvním autorově vydaném románě, stěžejním díle Zbabělcích, jsou jednotlivá místa bez větších problémů identifikovatelná.

V blízkosti česko-polských hranic, v části Běloves, byly v roce 1818 založeny stejnojmenné lázně. Toto místo je podle historických zpráv známé díky lahodné kyselce už kolem roku 1392.

Léčila se zde onemocnění kardiovaskulárního systému, probíhala rekonvalescence po zánětech žil dolních končetin a také se zde léčily bolestivé poruchy pohybového aparátu. Základem zdejší léčby bylo podávání přírodních uhličitých koupelí.

Nejznámějším pramenem Lázní Běloves byla kyselka Ida, která byla dodávána zpočátku jen do chat v Orlických horách a Krkonoších, ale postupně se dostala i do dalekých končin, včetně konkurenčních Karlových Varů.

Město Náchod je rychle se rozvíjejícím se městem a centrem pro oblast Kladského pomezí.

GPS souřadnice města Náchod: 50.4146° N, 16.1656° E

Kudowa-Zdrój

Místo v malebném údolí mezi kopci Orlických hor a skalními plošinami Stolových hor.

Jedno z nejstarších evropských lázeňských míst – prameny minerálních vod známé léčivými účinky, které vytékají v samém srdci lázní – v Lázeňském parku.

Za tímto „zlatem“ jezdily významné osobnosti: Winston Churchill, pruský král Vilém III., spisovatel Bruno Schulz, papež Jan Pavel II.

Město ležící na česko-polské hranici a jeho okolí je obklopeno hustou sítí cyklostezek, dokonale propojených s trasami na české straně.

Kudowa-Zdrój je skvělým výchozím bodem pro lyžaře, kteří mohou využít nabídku četných středisek na polské i české straně, jako je Zieleniec nebo Deštné v Orlických horách, a také hustou síť běžeckých tratí.

Výběr míst k návštěvě:

Centrum města:

Historický Lázeňský park, založený v 18. století podle vzoru anglických zahrad, se secesní vycházkovou halou, kolonádou s léčivými prameny a nejstarší barokní budovou sanatoria Zámeček.

Muzeum hraček

Skanzen v Pstrążné – muzeum s historickými chalupami, stodolami, s pravidelnými kulturními programy.

GPS souřadnice města Kudowa-Zdrój: 50.4427° N, 16.2427° E

Duszniki-Zdrój

Město ležící nedaleko česko-polských hranic je zajímavým místem s bohatou historií. Ta sahá minimálně do 14. století, kdy Dusznikiy získaly městská práva. Počátky obce souvisejí s těžbou železa, později přišly na řadu řemeslnické cechy (především soukenický a papírenský) a konečně skutečný věhlas přinesly prameny léčivých vod objevené v 15. století a důkladně prozkoumané v 18. století. Od počátku devatenáctého století dodnes patříje Duszniki-Zdrój jedním mezi z nejznámějších lázněí v Evropě.

Roku 1748 se zde uskutečnil první výzkum minerálních pramenů a roku 1751 začala první lázeňská léčba. Roku 1769 dostalo město status lázeňského města. Roku 1822 byla postavena čerpací místnost. Roku 1826 navštívil lázně šestnáctiletý skladatel Fryderyk Chopin, byl zde léčen. Poté byl vystavěn památník šedesátého výročí od Chopinova pobytu.

Lázně se využívají k léčení různých onemocnění, mezi ně patří například kardiologická a gastroenterologická. Dále je zde několik zařízení s balneoterapií a také centrum pro léčení osteoporózy.

GPS souřadnice města Duszniki-Zdrój: 50.4043° N, 16.3904° E